|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Interpunkce a členění textu v staročeských biblických rukopisech
Pečírková, Jaroslava ; Kreisingerová, Hana ; Pytlíková, Markéta
Článek představuje výsledky průzkumu interpunkce v staročeských rukopisech bible ze 14. a 15. století. Ukazuje, že interpunkce ve staročeských rukopisných biblích je velmi podobná interpunkci v soudobých biblích latinských a označuje víceméně shodně úseky textu. Je založena na pauzovém principu a obvykle označuje vyšší textové úseky (periody) velkým počátečním písmenem. Nejstarší český biblický rukopis, Bible drážďanská (kol. 1360) užívá interpunkce především k označení period, někdy odděluje i kóla (věty v rámci periody), komata (části věty) jsou interpunkcí označeny jen velmi zřídka. V mladších biblických rukopisech (Bible olomoucká, 1417; Bible litoměřicko-třeboňská, 1414) množství interpunkce stoupá. Periody jsou vyznačeny stejným způsobem jako v Bibli drážďanské, ale interpunkce častěji označuje i kóla a kómata, především v Bibli litoměřicko-třeboňské.
|
|
|
Pravopisná specifika rukopisného zápisu Cesty z Čech do Jeruzaléma a Egypta Martina Kabátníka
Vajdlová, Miloslava
Cesta z Čech do Jeruzaléma a Egypta r. 1491–1492 Martina Kabátníka je spolu s Deníkem panoše Jaroslava nejstarším původním česky psaným cestopisem. Původní zápis památky, rukopis uložený pod signaturou O 35 v Archivu Pražského hradu, je psán mladším spřežkovým pravopisem, písař částečně užívá i diakritická znaménka a pokouší se zavést značení měkkých/příznakových konsonantů. Kvantitu značí pouze u koncového e. Shodné jevy i totožná slova píše různě, při zápisu postupuje značně nesystematicky. Celkově je rukopis nereprezentativním zápisem diktovaného textu určeným spíše k zaznamenání, než dalšímu šíření zapsaného sdělení.
|
|
| |
|
|
Kvantita jako významový diferenciační činitel ve středověkém právnickém textu
Jamborová, Martina
Příspěvek se věnuje grafickému záznamu staročeských substantiv město (ve smyslu civitas) a miesto (ve smyslu locus) v českém překladu sbírky nálezů brněnsko-jihlavských (2. pol. 15. stol.) Kvantita při záznamu slov stejného původu, ale rozrůzňujícího se významu, jako jsou město a miesto, pracuje jako významový diferenciační činitel. Její explicitní písemný záznam se jeví tím potřebnější, čím více jsou příslušná slova v dané době rozlišena jako samostatné významové jednotky. Rukopis právní povahy je v tomto ohledu specifický tím, že slova shodná nebo velmi podobná svou formou, ale odlišná svým významem, se zde dostávají do kontextů, kdy je jejich významová diferenciace nezbytná pro správnou recepci textu.
|
|
| |
|
|
Pravopisné zvláštnosti v sbírce staročeských kázání založených na legendách
Janosik-Bielski, Marek
KázLeg či Pasionál křižovnický nebo také Staročeská sbírka kázání založených na legendách textově navazující na takzvaný Staročeský pasionál je nejen z lingvistického hlediska velmi zajímavý text s mnoha formálními zvláštnostmi dobře patrnými i v oblasti pravopisu. Vzhledem k formě a účelu a také k mnoha opravám a vpiskům dokládajícím hojné používání především v patnáctém a šestnáctém století je tato sbírka jedinečným dokladem mnoha změn v jazyce i pravopisu.
|
host ::
RSS.